Archiv rubriky ‚Nezařazené’

hurá sláva hurá

7. 2. 2009 v 22.12

tak v rámci čekání na nový super hosting od nejmenovaného kolegy běžím zdarma na pípni.cz. jsou to hodní lidé, nemohou za to, že jim to občas nejede a že jim odešel disk. coby někomu něco takového psali! to dělat nebudou, ale když se někdo zeptá na fóru, tak mu řeknou, že má po datech.

jenže víte, jak to je. já o žádném fóru nevěděl a protože jsem měl přístupy ve starém počítači chvilku mi trvalo, než jsem zjistil, jak se věci mají. tedy pohledem na prázdné ftp jsem šel k googlu a dal pipni smazali a už jsem si četl… veselé čtení.

takže hurá. zase funguju.

změna blogu

25. 8. 2008 v 22.20

o změně bych mohl psát epopeje. ale asi by to nudilo, co takový přístup do mysql, ftp, dns a vůbec.

v tuhle chvíli stále používám ten nechtěný hosting a těším se na nový. blog vypadá takto ošklivě, protože jsem musel změnit něco v systému.

nový blog bude opět hezky český a s nějakým záhlavím. :)

ale protože se čeká na bakťu, až mi udělá přístup na ftp, tak možná stihnu ještě něco napsat tady.

blog se dočká rekonstrukce

11. 8. 2008 v 22.26

21 měsíců a 830 příspěvků. to chce změnu. v následujících dnech chci pozměnit vzhled blogu. protože i když jsem pořád na cestě z prahy do prahy, tak se mi to blbě vysvětluje. zároveň dojde ke změnám hostingu, takže web může být dočasně nedostupný.

pokud by byl nedostupný na věky. tak se info objeví na http://www.mujweb.cz/www/romanet/

amnesty

21. 7. 2008 v 11.15

á je to tady. chvátám do práce a proti mne si to s úsměvem razí pěkná slečna. chjo, zase bude chtít peníze na záchranu planety nebo zjistit, jakého mám operátora a že má lepšího.

už si chystám odpověď.

“dobrý den pane, záleží vám na lidských právech?” říká a já čtu amnesty international na jejích deskách.

“ne, děkuji,” odrecituji připravenou reakce.

“škoda,” loučí se slečna.

šok - necestují mhd

7. 6. 2008 v 16.51

kolega jude/jevrej si postěžoval, jak musí jezdit mhd (tímto upozorňuji na jeho blog), zatímco já si tu musím postěžovat naopak.

ano, já milovník mhd, fascinován tím, jak jezdí tramvaje sem a tam a metra tunelama a autobusy staví na zastávkách a lidé nastupují a vystupují, ano já jezdím mhd jen minimálně.

je to tak. moje roční průkazka je mi prakticky k ničemu. za poslední týden jsem mhd jel asi čtyřikrát a to vždy jen tak asi tři zastávky. ach. zpočátku mi ta změna přišla jako docela dobrý nápad… jenže.

1) nemám moc příležitostí pozorovat lid.

2) nemám vůbec čas číst noviny a časopisy.

3) bez kontaktu s mhd si o sobě člověk může začít myslet, že je něco víc.

stravenky

10. 5. 2008 v 20.28

arabský gyros. útrata 110 korun. i přes obří ceduli “na stravenky nevracíme” se odhodlám zaplatit jedním kusem 80 kč stravenky a padesátikorunou.

bohužel. obsluha mi líčí, že na stravenky nevrací. řikám, ale ale, vrátíte mi z té padesáti koruny. obsluha je zmatená, nejsem schopnej to vysvětlit a musím si tedy počkat na pana vedoucího. v klidu dojíme, přijde pan vedoucí, omluví se a vrátí mi 20 korun.

druhý den tesco. útrata bratru 315 korun. dávám čtyři 80kč stravenky. to nejde, brání se pokladní. proč, ptám se. to máte moc, říká pokladní. stačilo by, kdyby řekla nevracíme a já bych jí řekl, tak si to teda nechte, je mi to jedno, ale ne. neřekla nic. tak jsem si vzal jednu 80 kč stravenku a dal jsem jí 70 kč stravenku, kterou jsem vykouzlil a pěti korunu. uf, prošlo to a lidé za mnou ve frontě se těšili, že už budou na řadě, ládoval jsem si to k východu. jenže - haló pane, ježiš, my tyhle stravenky nebereme. pokorně jsem se vrátil a nabízím 80 kč stravenku s tím, ať si tu pětikorunu klidně nechá. jenže ne, prý by to pokladna vůbec nevzala. aha. nakonec jsem vyměnil 70kč stravenku za tisícikorunu.

sláva. boha jeho, ať už ty stravenky zrušej a prostě mi zvýšej plat aspoň o tu inflaci.

zpátky v česku, opět na prvního máje na komunistech

4. 5. 2008 v 19.00


foto: rvhp (sarbatru.net)

loni jsem měl áčko. místo komunistů jsem trhal jabka hlavou dolu. ale letos, letos jsem na prvomájovou manifestaci dorazit musel. natolik musel, že jsem i v cizím bytě v cizím pokoji s vlastní kocovinou neváhal a vstal jsem. pojedl jsem špekáček, co zbyl z přechozího večera a v čase šibeničním vyrazil na holešovické výstaviště.

(dále…)