arabský gyros. útrata 110 korun. i přes obří ceduli “na stravenky nevracíme” se odhodlám zaplatit jedním kusem 80 kč stravenky a padesátikorunou.
bohužel. obsluha mi líčí, že na stravenky nevrací. řikám, ale ale, vrátíte mi z té padesáti koruny. obsluha je zmatená, nejsem schopnej to vysvětlit a musím si tedy počkat na pana vedoucího. v klidu dojíme, přijde pan vedoucí, omluví se a vrátí mi 20 korun.
druhý den tesco. útrata bratru 315 korun. dávám čtyři 80kč stravenky. to nejde, brání se pokladní. proč, ptám se. to máte moc, říká pokladní. stačilo by, kdyby řekla nevracíme a já bych jí řekl, tak si to teda nechte, je mi to jedno, ale ne. neřekla nic. tak jsem si vzal jednu 80 kč stravenku a dal jsem jí 70 kč stravenku, kterou jsem vykouzlil a pěti korunu. uf, prošlo to a lidé za mnou ve frontě se těšili, že už budou na řadě, ládoval jsem si to k východu. jenže - haló pane, ježiš, my tyhle stravenky nebereme. pokorně jsem se vrátil a nabízím 80 kč stravenku s tím, ať si tu pětikorunu klidně nechá. jenže ne, prý by to pokladna vůbec nevzala. aha. nakonec jsem vyměnil 70kč stravenku za tisícikorunu.
sláva. boha jeho, ať už ty stravenky zrušej a prostě mi zvýšej plat aspoň o tu inflaci.