ono to ale neni tak snadny, protoze starsi mam na dvd a tady mam jen cd rom. fotky jsem sice nestrihal a nelepsi, ale napsal jsem k nim popisky, jenze smula. nahrali se totiz s nazvama s korejskyma znakama a to web nerozdejchal. takze znovu.

rikam si, nejsem fotograf, kdybych aspon pisatel byl. jenze jak porad pisu rychle rychle, tak mi nejak unika styl… :)

http://romanet.rajce.idnes.cz/cina_a_korea1/

stejne nevim, 25 hodin na lodi s korejcema a cinanama… mam dost jidla? co budu delat, kdyz nemam nic na cteni? budu muset odchytit nejakou spolecnost.

- cinska televize je zlo. 20 programu, na peti bezi nejaky film z vojenskeho prostredi, na peti jsou nejaky balety nebo ruzne kulturni predstaveni, na peti jsou telenovely, na jednom bezi vojenska prehlidka… no konec… sice jsem sledoval kanal v anglictine, ale i to je zlo. zpravy jako v osmdesatych letech. obcas mi z toho bylo i spatne. zpravy v cinstine byly veselejsi. zpravy jdou po sobe takto… na oficialni navstevu priletel africky prezident bla bla a oba leadri si vyjadrili podporu vzajemne vzajemnosti a k rozvoji ekonomik do dalsich let si podepsali nejakej papir. druha zprava je o tom, ze vojak chu cha li dostal medaili, pak neco o tom, jak ministr internetu prislibil bezpecnejsi internet pro vsechny. pak nejaky blbosti o urode kukurice a pak potret pracovnika dne. ano pani lui li chui. pani neco pise kridou na nejaky ocelovy kola. pak o tom neco rika na kameru a vysvetluje, ze tohle kolo je velky, tak pise kridou velky kolo, pak maly kolo, tak pise maly kolo. pak mluvi jeji manager, ze takovou psacku kridou tu roky nemeli a ze plni plan psani kridou na kola na stodeset procent. pamatujete?

- v cine jsou stejne jako na ukrajine babusky, co nabizeji komnaty, tedy mistnosti k prespani. tedy vsude ve velkych mestech neni problem dojit na nadrazi a nechat se odchytit nejakou pani a jit k ni spat za par drobnych. jen teda ne tady. tady jsem na nadrazi marne behal.

- mam vysvetleni pro to, proc cinane jezdi jako hovada a silnice jsou neco prisernyho. proste to jeste nemaj zazity, zatimco uz nasi dedove jezdili autama a my se autama nechali vozit od plenek. generace dnesnich cinskych ridicu jsou takovy dvanactileti uz soulozici.

- obcas tak trochu usnu ci co a rikam si, jeee hele cinan. nebo ty vago tamhleten clovek umi cinsky.

- vojaci statecne cinske armady zametaji ulice, vari na lodi jidlo a vubec jsou vsude mozne jinde. kdyz je armada nepotrebuje, tak at je nema. ono nakonec ta armada nebude tak velka, kdyz posila vojaky do civilnich oblasti.

- uz se docela tesim, az se z te ciny dostanu. ja jako clovek bojujici za hospody bez koure a tady vam cinan podkuruje v autobuse, v internetove kavarne, v bistru u jidla - proste vsude.

- jak mesta v cine rostou, je hezke pozorovat, jak bouraji stare ctvrti a stavi tam ty mrakodrapy. proste vykoupi blok ulic, vyzenou lidi, zbouraji a stavi… takze stare ulicky mizi a mizi. a rozdil mezi starym a novym je obri. stare ulice pekingu jsou bordel asijsky a nove jsou hypermoderny

- auta maji v cine docela hezka a s novymi generacemi vozu se zda, ze se rychle uci delat pekna auta. jedine, co je na silnicich opravdu hnusne jsou nakladaky. to jsou obvykle hnusy. ruzne chaoticky plachty pres korby. no osklive.

- jet autobusem je skoro jako letet letadlem. koupite si jizdenku, kde mate uvedenou odbavovaci branu, projdete detektorem kovu a u vasi brany vas letuska odbavi do autobusu. cely je to samozrejme strasne neefektivni a zbytecne.

- uff jsem zase prejedenej, nejaky cinsky kolega nasel praci a tak bylo barbeque party. dokonce slepici hlavy byly na stole, ale nez jsem se osmelil si nejakou ochutnat, uz byly fuc.

- zejtra rano lodi do koreje, ceny se asi posunou jinam a na netu uz nebudu tolik vysedavat, pac asi nebude stat peti korunu jako tady.

no nez se dostanu k te kulture, sedim zady k oknu, takze mi monitor funguje trosku jako zrcadlo. no a sedi tam jedna hezka cinska slecna, kterou vidim uplne presne z profilu. pekne rasy, nos, pootevrene rty. jak se rika, clovek pozna, ze se na nej nekdo diva. takze bude asi docela nervozni, kdyz jsem k ni zady. no nic. kultura.

takze mi nakonec kdosi z hospitalityclub zareagoval a to francouz. sice jsem se snazil kontaktovat cinany, ale opravdu uz nechci behat hodiny po meste a hledat hotel, kde se nedokazu ani… protoze proste o tech poslednich hotelovych zachodech vam budu vypravet nekde na venkove v prasecim chlive, abychom meli srovnani.

no a samozrejme je dobre jit nekam za kulturou. mel nejake listky na cinske tance. a tak se jelo. jelo se s nejakym cinskym parem vozem znacky buick. necekejte obri americke auto. v cechach se to auto jmenuje tusim chevrolet kalos, drive daewoo kalos. ale to se zase vykecavam.

divadlo jsme nasli v 18:57. hlediste bylo uz skoro plne, ale priroda volala. kor kdyz jsem posledni zachod videl v tom hotelu. tak se ptam, hele, to asi uz zacina ne? no a ne. pry 19:30. cinane chodi nejlepe hodinu pred zacatkem. no zajimave.

takze jsme tam pulhodiny cumeli na prazdne podium a cinane si to fotili mobilem ci nahravali na video a hnedle posilali pratelum mmskou. hele, podivej, jsem v divadle a na podiu nic neni. asi. ono vubec i na vesnici usmudlany vidlak ma mobil s fotakem. lide volaji a volaji. a to samozrejme i v divadle.

no nic zacalo to. polonahe tanecnice v tangach tancili i tango. tanecniku meli pomalu, a tak se obcas zeny prevlekali tajne za muze. ale to me oko odhalilo. jako uprimne, prurez tanci sveta mi prisel povedeny, bylo to docela zabavne, misty i vtipne. hudba dobra, chybky holky tu a tam delaly, ale jako - proste by mi normalne prislo, ze jit na tance bude hrozna nuda, ale tohle se mi libilo a to navzdory tomu, ze mne ty jejich zadky, nohy ani nadra nezajimaly, proste to asi nebyly moje typy ci co.

nove divadlo ma deset bodu za paradni svetelnou aparaturu, hodne bodu minus za podceneny zvuk, kterym se to snazili cele ozvucit. nemluve o tom, ze zvukare asi nemeli, takze vejsky byly docela hruza.

cinany nejvic potesila blondynka, co zpivala cinske pisne. ac cinsky neumela. myslim, ze by s tim holka v drahych podnicich udelala s modryma ocima karieru. mozna uz ji udelala.

a nakonec konec. jen co se jen trosku naznacilo, ze by to mohlo koncit, cinane vstali a utikali pryc. ja sotva dvakrat tlesknul a ani jsem nevidel podium protoze uz ostatni stali, ale ne aby tleskali ve stoje, ale aby proste odesli.

to bylo fakt trapny a jak jsem se dozvedel, je to takle normalni. jsem se skoro az chtel jit omluvit ucinkujicim, ze to jsou jenom cinsti barbari, ze my z francouzem vime, co se jak slusi a patri.

takze plan na dnesni den byl prosty. poresit tu lod do republiky korejske tedy do toho imperialistickeho brlohu jizne od 38. rovnobezky. tedy k jiznimu sousedu pokrokove severni koreje, ktera je natolik pokrokova, ze nemam penize, abych ji navstivil.

akce mela dve casti. sehnat hotovost, nejlepe vymenou zelandskych dolaru a sehnat listek, nejlepe vymenou za co nejmene penez.

prvni cast nebyla tak snadna. penize meni jen bank of china. tu najit bylo trosku komplikovanejsi ale s pomoci domorodcu se zadarilo. bank of china. to se pozna kvalita. zatimco v beznych bankach byly fronty v tech ohradkach jako na letisti, tady bylo jen par lidi. hned se ke mne sebehlo nekolik obchodniku z tuzexovymi poukazkami a nabidli mi, ze moje americke dolary koupi. moje zelandske papirky neznali. ale nevadi, na pulticku jsem si zmackl nejake cinske znaky a vyjel mi papirek s cislem 1058. ha, jsem sedmy na rade, to bude pohoda. po patnacti minutach jsem byl sesty na rade. oni totiz lide u tech prepazek i sepisovali smlouvy a vubec resili snad i vliv zapalovacu na globalni oteplovani. za prepazkama se pet bankovniku vybavovalo a fungovali jen dve prepazky. radsi jsem tedy odchytil nejakou asi managerku ci co a ptal se, zda je exchange taky s frontou… jestli jako neni nekde nejaky vip. neni. trosku jsem si rikal, ze si vysedim frontu, a pak mi reknou, ze zelandsky dolary neberou. berou, rikal jsem si. bank of china ma nzd v nakupu a prodeji valut… no jasne… reknu to, ma je tam… ale tahle pobocka je nezna. takze jsem mel utrum. a rikal jsem si, ze treba v pristavu berou kreditky a kdyz ne, tak nekde znasilnim automat.

vzal jsem autobus na terminal a zase ta stejna pani jako vcera, ze v nedeli. ale ja na ni. co v nedeli? lod? listek? ja chci listek. a ona: jo, vy chcete listek? no a zavreli prepazku a deset pracovnic tam vasnive o mem pripadu debatovalo. ja tam stal a rikal jsem si, ty vole, tady jezdej lode nekolikrat tydne do koreje a kdyz tam chce clovek jet, tak na nej koukaj jak na jeziska. pani pak nekam telefonovala a prostrcila mi fikane sluchatko k uchu skrze skviru ve skle. prijemny zensky hlas mi rekl, ze listek si “tam” koupit muzu a ze stoji 900 yuanu a ze lod jede v nedeli. a rozloucila se.

nasledovalo dalsich asi deset minut, ktere jsem tam stal a zeny si na mne ukazovaly a nakonec mi napsaly cosi cinsky a ze si mam vzit taxika a ze “tam” mi listek prodaji. prej ne autobus taxika. no chyba byla, ze jsem nevedel, jak je to daleko. kdyby to byl kousek vezmu si tago nebo jdu pesky, na dalku bych bral bus nekam pobliz a pak tago.

zase klasika. dojdu k autobusu cislo 936 a ukazuju mu, co mi napsali. ridic rika, jasne, tam jedu… tedy cinsky, ale pohoda. sednu si vedle nej a jedem. po snad pul hodine cesty se ptam, jestli je to jeste daleko. a on, ze na mne uplne zapomnel. no nic… tak jsem jel zpatky a byl jsem dost nervozni a furt jsem se pripominal. pani ale nechapala, co blbnu. at sedim, ze mam cas… ta moje zastavka byla dve zastavky od mista, kde jsem puvodne nastupoval…

pak ovsem najit tu spravnou budovu, s trochou behani jsem to nasel. hotelovy pokoj cislo 901. hezke. klepu a nic. zamceno. vyleze krasna slecna ci mlada pani a ze pracuji az od pul druhe. bylo za deset pul druhe. tak se ptam, jestli berou karty. a ona ze ne, ze si mam nekde sehnat hotovost.

tak jsem vyrazil… no dve obri banky, ale bez bankomatu a i bez zakazniku, bylo to cele totiz uplne mimo civilizaci, proste deset prepazek a nikde nikdo. nakonec jsem nasel bankomat.

a vratil se za slecnou. a nejakym blbym chlapem, co tam s ni byl. nastal problem. odkud jsem. oba zkoumali odkud jsem z meho pasu a ja vytrvale rikal, ze jsem cech. ale nic. nakonec si to vygooglili, ale system mou zem neznal, a tak jsem se spokojil s ceskoslovenskou narodnosti.

zaplatil jsem penize, dostal listek a hura. v pondeli se po onech 25 hodinach priplavim do imperialismu.

hura…

naznacoval jsem jiz, jak mne tu depta ten jejich blbej system. jako chapu, kdyz jsou komunisti, chapu, kdyz jsou kapitalisti, ale nechapu kapitalismus s komunistickym vedenim. to je neco, co mi proste nezapada. je to neco, jako kdyby vas ortodoxni zid verboval na islam.

co je tu krasne videt je nedostatek zpetne vazby. proste se tu v horni lhote postavi kulturak a natoci se reportaz o tom, jak deti z horni lhoty vitaji moznost videt ruskou jolku nazivo v horni lhote. natoci se i rolnici, kteri mohou po praci na poli videt shakespeara. natoci se rozhovor s duchodkyni novakovou, ktera rika, ze kdyby se to ho byl nebozka antonin dozil, bylo by na svete lepe.

takze tu mate spoustu picovin, ale v televizi jsou samozrejme hrdi nadsenci, co si mysli, ze kdyby byl beton pred tisici lety, mohla bejt cinska zed jeste delsi.

nasel jsem v telce i jeden anglickej kanal a to je furt. zpravodajstvi jako u nas za komancu. ono i na cinsky zpravy se koukam… pac je to klasika. na oficialni navstevu ciny pricestoval nigerijsky prezident bla bla. oba prezidenti si prislibili rozvoj vzajemne spoluprace… druha zprava je o nejakem hrdinovy… v pulce zprav je portret zeny, co hezky pise kridou na pneumatiky nejaky cisla a je to hrdinka socialisticke prace (jako beze srandy) atd…

atd… no uz pujdu radsi spat…

vcera to na mne nejak dolehlo. uznavam. po netu jsem hledal hotel. s pomoci ruznych lidi a po dvou hodinach behani sem a tam jsem nasel misto. sice dvakrat drazsi nez je v cine bezne, ale unava je unava a tak ok. jenze pani mi tak dlouho neco cinsky rikala, az jsem to vzdal a odesel.

ale nevadi. ono vlastne celou tu dobu jsem hledal hezky hotylek, kolem ktereho jsem urcite sel kdyz jsem tam prijel a rikal jsem si “je, tady je to hezke, ale nejdriv musim najit internet”. no a ten uz jsem pak nenasel.

no nic nasel jsem jiny hotel, sice drazsi, ale hezky a s evropskym zachodem a to se hodilo si poradne posedet. hezky jsem se vyspal a rano vyrazil na nakupy.

tedy zadne trziste, pekne na andel… tedy samej adidas a puma a ceny snad vetsi nez v cechach. po peti hodinach jsem koupil skoro vsechno ze seznamu. tedy obycejne tricko jsem nesehnal a jediny spacak, ktery jsem nasel byl vetsi nez muj batoh. koupil jsem si novy kartacek na zuby, zubni pastu, mydlo, kalhoty, boty, mikinu, novy batoh a zimni bundu. diky bohu se ze vcerejska ochladilo z 30 stupnu na 20, takze to kupovani zimni bundy nebylo tak divny. ale stejne je to divny. clovek je celej den v tricku a kupuje si zimni bundu, kterou budu jeste tak tyden jen vlacet. ale zase na sibiri se bude hodit a na stopu z petrohradu do prahy urcite.

behem nakupni horecky jsem utratil asi 2000 korun. nikde se mi nepodarilo zaplatit mou visou. a to ji meli vsude vylepenou, takze mne trosku desi, zda neni nekde problem, ktery se muze vynorit pozdeji…

ve walmartu jsem docela koukal… jako bicykl za 350 korun to jsem teda nevidel… nejlepsi horske kolo za 2000. elektronika taky nejaka extra levna.

no… byl jsem po nakupech radne unaveny, ale nemam cas na legracky, a tak jsem vyrazil do pristavu. jak proste. je to jen 40 km. tak jsem velmi snadno nasel autobus a jelo se. jenze v buse se mne ptali, kam presne to jedu a moje do pristavu vyvolalo velkou cinskou debatu. myslel jsem, ze je to maly pristav, ale mrakodrapy, dalnice, nadzemky a vubec mne vyvedly z omylu. jeden anglicky mluvici cinan se mnou dokonce hodinu jel mestskou az mne dopravil na zastavku, kde uz mi jede autobus na pristaviste.

no a pristaviste. ptam se na lod do koree. no konecne jsem pochopil, proc jsem nikde nepochodil… protoze oni neznaji koreu, je to nejaka chonda nebo co. no pani mi rekla, ze listky nejsou, ze mam prijit v nedeli pred devatou rano. tak se snazim ptat coze… dyt zitra je lod, to nejsou listky? a ona, ze ne, ze mam prijit v nedeli rano.

kdyz jsem odjizdel uvedomil jsem si, ze nic nevim. co v nedeli rano? bude lod? budou listky? jako beru to v klidu, ale prece jen za dva tydny mam byt v rusku. a jen ta blba lod jede 25 hodin. ale chapal jsem, ze okynko rezervace bylo uz zavrene a tedy ze tam musim dojit zitra rano znovu - jde o asii, nesmis je poslouchat a musit dat najevo, ze to fakt chces… jak mi bylo receno ohledne pakistanskeho viza.

padla tma a ja zase hledal hotel. po ceste jsem nasel cestovku, tak tam zajdu a ptam se na lod a bohuzel mi nemuzou pomoci, ale uz jsem vedel, ze korea nerozumi, takze jsem jim to namaloval. taky mne poslali do levneho hotelu a kdyz jsem tam dosel, tak drahy jako krava. tak tak brouzdam a potkam toho cloveka z ty cestovky, jak jde domu a ten mne nasledujici hodinu vedl do maleho levneho hotylku. melo to byt deset minut chuze a poradil mu to kamarad na telefonu. kdyz jsme tam dosli tvaril jsem se jako na vanoce, kdyz chcete ukazat, ze vam to “i tak” udelalo radost. hotel s obri lobby, pred vchodem ty amanti v capkach, mercedesy pred vchodem.

dalsi hodinu jsme hledali opravdu levny hotel. ten jsme nenasli. jen teda hnusny osklivy hotel, kde jsem za nejlevnejsi mistnost vyplazl 150 korun. a to bych vam fakt pral videt. vsude v cine by tohle bylo tak za 30 korun a nevim, co tady je za problem. bud mne natahli a cinsky kolega proste nezna ceny, nebo je to tu fakt mega drahy. proste pokojicek s telkou, samozrejme ze s telkou, nikde v cine jsem nevidel pokoj bez telky. telka je zaklad. no pokojicek… neco jako garaz hluboko za kuchynema… no proste historie na vas dycha. sprchu mi ukazali a rekl bych, ze sprcha je spis chliv a cinsky kolega mi poradil, ze je lepsi se nesprchovat. pak mi i vysvetlil, jak se pouziva klic do zamku a vubec.

jako pomohl mi hodne. asi bych behal o nekolik hodin dyl, kdybych byl sam.

a to jsem si tu chtel koupit listek na lod, mit jasno a dat si nekde oraz na hotylku. no uvidime.