- dobrý den, mohu vás vyrušit? - zeptal se nevzhledný mladík.
sice jsem jedl u čínského stánku rýžové kapsičky, ale chtěl jsem mu dát šanci zeptat se na drobné - ale jo, můžete.
chvilku na mě koukal, až řekl
- mohl byste mi dát nějaký drobák? víte měl jsem nehodu, nemám peníze a potřebuju se dostat domu.
vypadal hodně zanedbaně, taky trochu, že někde spadl a ještě dostal pěstí.
- ano, vypadáte, že jste měl nehodu.
- hmm, ale domu bych se potřeboval dostat - připomínal
dost smrděl, vypadal zkrátka jako odpadlá smažka, co spí po kanálech.
- doma jste nebyl asi dlouho, že?
- dlouho no - přiznával
- víte, já vám peníze dát nechci - přicházela moje chvíle.
- hledal jsem si práci, ale žádná není - jako by věděl, na co myslím.
- opravdu vám nic nedám - loučil jsem se.
- hmm, tak naschle - odcházel smutně.