dával jsem si v masně guláš a za zády se bavila postarší paní s prodavačkou.

- sem se vůbec nedá dostat!

- no, jedna tramvaj sem teď vůbec nejede!

- dvanáctka jede na vltavskou!

- všechno je teď jinak, to výstaviště je taky zavřený!

jo jo všechno je jinak. když jsem pak v cykloobchodě kupoval novou duši (maličko jsem na benzínce přefoukl tu předchozí a ta s velkou pompou po vychladnutí rupla), snažil se tam mladý personál usměrňovat důchodkyni, která si přišla koupit zip.

- tady jste pani v obchodě se sportem.

- já bych jen chtěla zip

- pani, to asi hledáte jiný obchod, ten už tu dlouho neni, je teď až za kamenickou.

- zip nemáte?

- pani, musíte dolu na kamenickou.

- tady neni obchodní dům letná?

- ten tu býval pani.

býval býval. všechno je jinak.

This entry was posted on Čtvrtek, Říjen 29th, 2009 at 13.48 and is filed under leben heißt leben. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.