posledni noc jsem si planoval, jak se hezky umeju a nasamponuju si vlasky a hezky si pripravim veci na sebe a hezky se vyspim a vubec. jenze nakonec to bylo trosku jinak, dalo se cekat, ze kdyz se navecer jede na hodinu pryc, ze to bude delsi. ale docela mne nastvalo, ze jsme se vratili po treti rano.
jako bylo zajimavy bejt v baraku sefa kmene nebo co, tedy spis hradu nez baraku. kde to brachove a bratranci hlidaj se samopalama a foceni se s kalachama a vubec. jako tyhle kmenovy veci moc nechapu, ale kdyz clovek vjede do toho baraku a tou branou a kolem lide se samopalama a asi patnact metru se jede jakymsi bezpecnostnim koridorem, tak je to jako mazec. sefik klanu - nebo mozna jen vyznamna osoba klanu - ma udajne 50 tisic dolaru mesicne jako support. z toho se da vyzit, kor kdyz vam okoli slouzi zadarmo.
no vypili se nejaky flasky whisky a jelo se a nas hostitel zase ukazoval, jak umi ridit, coz je lehce receno o drzku - jet v dvouapul tunovym jeepu 160 km/h po silnicich pakistanskych kvalit, kor kdyz je po par panacich uplne na sracky. no trosku jsem na nej musel rvat, protoze jsem nechtel umrit.
urcite cekat, co jeste napisu, ale koukam, ze pisu dva dny a nenapsal jsem nic zajimavyho. proste jsme prijeli ve tri rano nebo po treti a ja se snazil unavenej umejt a sbalit si a nekam zmizel sampon a ja debil si myl vlasy mejdlem, a pak jsem na nic usnul. no demence, rano pak kohout nejvetsi, co mi vydrzel dva dny. no spal jsem asi 2 hodiny a byl jsem dost rozmrzelej. a to tak, ze jsem se ani nerozloucil.