nevím, jak se na mne bude koukat paní prodávající jízdenky na ty slavné sibiřské vlaky, až jí budu říkat, že už konečně vím, co to je ta láska. můžu jí také řikat, že nikomu neřeknu, že miluju robota. můžu jí pět o krásných očích a o tom, jak bez ní nemohu žít, jak si připadám sám a jak spolu nám je nejlíp. ale jak se řekne “fakt by se nějaká jízdenka na dnešek nenašla?” o tom žádná píseň nevypráví.
abych svou nově slovní zásobu použil budu muset zažít nějaké mega románky.

toť vše!
taky se chci naučit rusky, ale jsem líná na učení. Tak jak na to?